Pomáhat a chránit?

Tradiční pondělní nudu, rozuměj zácpu, na velkým kruháči před Hradcem Králové, dnes ráno narušila kolona policejních modrých majáčků. Zajímá vás, co tak důležitého měli na práci?

Dvě policejní Oktávky, skříňová Avie, Touareg a tři dodávky. To vše rozblikané jak vánoční stromek. Neznalý mohl nabýt dojmu, že se v centru na Labi vylodila teroristická buňka Al Kaidy. Auta na příjezdu do Hradce uskakovala do trávy na krajnici - některá ochotně, jiná méně - a některá jen symbolicky zpomalila. Natruc. Neznalý řidič si ťukal na čelo, proč ti pitomové neuhnou - vždyť v sázce musí být něco velkého. Určitě jde doslova o vteřiny!
Abych vás nenapínal, tohle policejní divadlo patřící už takříkajíc k Hradeckému koloritu, mělo namířeno k České národní bance v Hořické ulici. Na místě z aut vyskáčou manící se samopaly a tváří se naštvaně. Kdo byl na vojně u paragánů tak ví, že zamračenej ksicht je polovinou úspěchu. Leckoho z vás možná napadne, jestli by jim tahle póza vydržela i při výsadku do některé z problémových čtvrtí, jakých je v českých městech čím dál víc. Obklopeni bandou nespokojených občanů, kterým se zpozdily sociální dávky - Co si to ten stát dovoluje?! - by nejspíš měli co dělat, aby pomáhali a ochránili sami sebe.
Ale pojďme zpátky k České národní bance. Pokud pomineme fakt, že byla nejspíš dávno znárodněna jistou zájmovou skupinou - jak jinak si vysvětlit dlouhodobé intervence, které nám, občanům, přinášejí roztomilá zdražení - ale firmě Kellner s.r.o. například zlevnily nákup Telefoniky o desítky milionů - nabízí se otázka, koho ti policejní experti chrání?!
Co vozí do banky či z banky, když státní pokladna je věčně prázdná. A když už vozí ceniny - ať jsou kohokoliv, a nejspíš nebudou naše, hmm - proč u toho musejí dělat takovej rámus a křičet: Pozor, vezeme prachy! Vždyť by stačil jeden kamion napříč vpředu a jeden vzadu, a nějaká šikovná skupinka, která nestojí o to, aby jí někdo pomáhal či chránil, by posádku těch aut rozšlapala jako vzteklý dítě mravenečky.
Měli bychom být hrdí na stát, na to, že máme Národní banku, že máme policii... Ale nějak tu hrdost necítíme. Spíš máme pocit, že je po nás dupáno víc, než by muselo. Ve jménu demokracie jsme nuceni se vzdát části své svobody, neboť je nám vyhrožováno terorismem - a na druhé straně máme být sluníčkově multikulturní, a držet jazyk za zuby, abysme náhodu nevyřkli něco upřímně rasistického.
Aby toho všeho nebylo málo, máme ještě prezidenta, který je do rádia sprostý. Všechna média to řeší, odsuzují, a snaží se v nás rozdmýchat semínko všeobecný naštvanosti. Jenže on ten náš Miloš nazval binec ve státní správě, i ty brzdy, co tam sedí, velmi trefně a přiléhavě. Češi těm slovům moc dobře rozumí, a vědí, že se to už jinak říct ani nedá.
Ale policie, která má pomáhat a chránit, a měla by si posvítit na ty, které prezident nepřímo označil, teď bude muset řešit, že nějaká obstarožní majitelka pudla z činžáku, se cítí slovy prezidenta pohoršena. To ať si kluci policajtský radši hrajou v Hradci na vojáčky. Protože, kdo si bliká, aspoň neškodí.