Náš sociální systém je k nepracující cikánské menšině nepochopitelně štědrý. Zdánlivě je tím bita pracující většina - ale ono to paradoxně nejvíc škodí samotným cikánům. Proč?
Některé české obce začaly cikánům nekompromisně vyplácet jen to, co nařizuje zákon. Ani korunu navíc. Cikánské rodiny balí věci a kočují o vesnici dál. Tam, kde si zatím ještě dokážou něco vykřičet.
Na vině však nejsou cikáni, nýbrž podivný český sociální systém. Ony cikánské rodiny opravdu berou 30, 50 i více tisíc měsíčně. Mistře Babiši, nestačila by jim třeba desetina? Zadarmo?! Namísto teplákovek Adidas si nakoupí u Vietnamců Abibas, a taky nezmrznou. Namísto zlatých řetězů chirurgickou ocel, a ošklivější jistě nebudou.
Neziskovky, místo aby našly cikánům práci - nebo přesvědčily podnikatele, že cikán máknout umí - vysávají z napnutého rozpočtu jeden milión za druhým jen na svůj provoz a udržení své existence.
Cikáni máknout umí. Umí se dokonce i slušně chovat. Někteří jsou bordeláři - a někteří ještě trochu víc. Ale většina dokáže být pod důraznějším vedením úplně jiná. Dávkovače na peníze a mediálně servírovaná ukřivděnost je k lepšímu rozhodně nepředělá. Za dob komunismu jsem znal pár cikánů. Kromě popeláře Fera, který když se ožral, byl na svoji ženu agresivní, jsem žádný problém nezaznamenal. Dokonce jsem mezi nimi měl i kamarády.
Ale co tím chci říct: Tenkrát jsem nevnímal žádné sociální rozdíly - cikán se měl stejně jako našinec. Musel pracovat, jinak za katr. A dnes? Našinec maká, a nemá většinou zdaleka to, co cikán bez práce. Diví se potom někdo, že většina nemá tuhle menšinu ráda? Kdo za to může? Cikáni to nejsou.
