Bude třetí světová?

V poslední době se v souvislosti s napětím na rusko – ukrajinských hranicích skloňuje slovo „válka.“ Nepředstavujte si nějaké místní šťouchance, jakých je ve světě bezpočet. 

Vzhledem k tomu, jak jsme na ni médii nenápadně připravováni, by se jednalo o konflikt minimálně celoevropský. I při amatérském pohledu bez hlubší znalosti věci je zřejmé, kdo má se svým otravným břidlicovým plynem největší zájem rozvrtat dobře fungující evropskou spolupráci. Když nezabraly nesmyslné sankce, díky kterým je víc než Rusko poškozováno hospodářství evropských zemí, je třeba zvolit větší kalibr.
Ukrajina je dnes v jistém smyslu poměrně nezajímavou zemí, která se však díky strategické poloze vůči Rusku náramně hodí na vyprovokování akce velkého významu. Na jejím území operují všemožní „poradci“ z NATO, do země putují letecky i po zemi stovky a tisíce tun výzbroje, jako by se snad pod Karpaty chystali přistát nepřátelští mimozemšťané. Také Česká republika se chystá vyslat do země výzbroj.
Evropské země zde hrají role užitečných idiotů v „obraně“ země, do které nám vůbec nic není. Domněle vytvořenému „nepříteli“ Rusku však vůbec nejde o zdevastovanou Ukrajinu, nýbrž o rozšiřování NATO až na předměstí Moskvy, navzdory stále platným, a tolikrát již porušeným slibům této organizace, že nepůjde dál  než za hranice Německa.
Nyní reálně hrozí, že Rus zahnaný do kouta nebude mít již kam ustupovat, a vyprovokován bude muset začít jednat. Co by to znamenalo pro Evropu je většině jejích obyvatel zatím zřejmě stále nejasné. V první řadě by došlo k okamžité likvidaci logistických vojenských center na celém našem kontinentu. V dalším by došlo k vyřazení elektráren. Nepředstavujte si však Ivany pilkou podřezávající větrníky, kterými si Němci podřezali větev energetické soběstačnosti. Představujte si raketami vyřazené jaderné elektrárny a strategické provozy. Málokdo si uvědomí, co by s naší civilizací udělal pouhý týden bez energií. Tady by však nešlo o týden, ale možná o celé roky. Nastala by nová doba ledová, navzdory všem samozvaným mesiášům globálního oteplování. Zároveň by byli všichni bojeschopní muži napříč Evropou povoláni do zbraně. A to vše v zájmu „obrany“ ekonomicky i politicky bezvýznamné země zvané Ukrajina, o kterou tady však vůbec nejde.
Doufejme, že ruský ministr zahraničí Lavrov spolu s ruským prezidentem, který však v tomto případě nemá hlavní slovo, budou natolik diplomatičtí, že se nenechají vyprovokovat světovým četníkem číslo jedna ke konfliktu, který by nás všechny mohl smést z povrchu zemského.