Bojíte se smrti?
Jako byste nahlíželi do jiného světa. Světa, který je nám, živým, ještě na chvíli zapovězený. Světa, kam odcházejí ti, které jsme měli rádi i které jsme nenáviděli. Jako by se všechny emoce po smrti rozplynuly v hlíně. Přijdou hodní do nebe a zlí do pekla? Ne?! Ale tak nás to odmalička učili.
Proč se vůbec rodíme? Máme tu nějaký úkol? Nebo prostě jen musíme přežít? Někdo to má zatraceně těžký, někdo se narodí se stříbrnou lžičkou v puse.
Jak je to možný? Kde je nějaká spravedlnost? Rodí se snad někdo za odměnu? A i kdyby, stejně se musí stresovat, aby nějaký blbec nestiskl spoušť jaderného arzenálu. Pak bysme všichni svorně vyletěli na Mars, a nikdo by to nemusel složitě plánovat.
Co když jsou lidi kolem nás prostředkem, jak se stát lepšími? K čemu nám to bude, když stejně umřeme? Vezmeme si tu dobrotu s sebou za hrob?
Pokud by někdo řekl, že se znovu narodíme, možná bysme si stihli někam zakopat malý poklad. Na horší časy. A pak se jako na potvoru narodíme někam do pouště, a v životě nevystrčíme paty z rodné vísky. Jezdit budeme akorát na velbloudu, a vůbec si nebudeme pamatovat, že nějaký minulý život byl.
Jestli je to pravda, tak proč si nic nepamatujeme, spravedlivý Bože?!
Jsou lidé, kteří by neublížili ani mouše. Co kdyby to byl strýček nebo tetička.. Víra přitažená za vlasy, přesto mě tito lidé právě nazvali v duchu pitomcem.
Celkem jasno v tom mají Tibeťané. Ten jejich dalajláma se jim pokaždé znovu narodí do nějakého kluka v Tibetu. Stačí ho rozeznat mezi ostatními, dát mu vzdělání, a pokud to není nějaký extrablb, budiž novým dalajlámou!
A nám nezbývá, než dál chodit na hřbitov zapalovat svíčky, a vzpomínat a přemýšlet, co asi dělají ti, kdo mají svá jména na náhrobcích. Jestli se s nimi někdy potkáme, jak budou vypadat. Možná si tam už našli novou lásku a na nás dočista zapomněli. Nebo nám tam někde drží lepší místečko?
Občas se stane, že chce někdo tenhle poslední poznávací zájezd urychlit. Chvilka bolesti, tma, a pak....? Už jsme tam! A někdo nám bude chodit zapalovat svíčku, a nám bude při tom v hlíně zima, a budeme se tlouct do hlavy, že jsme nepočkali, až nás zabije stáří.
Řeknu vám svůj názor na to všechno.
Myslím, že po smrti člověk nezaniká docela, ale zbyde z něj něco, čemu církev říká duše. Neskončí v nebi ani očistci, prostě se zařadí do skupiny podobně smýšlejících a podobně vyspělých. Říkejme tomu třeba moudrost - něco, čemu se nedá naučit.
Myslím, že na onom světě přetrvává pouto sympatie. S pozemskou láskou to nebude mít mnoho společného. Vrah se klidně může přátelit s knězem. Na onom světě se nejspíš na pozemské hříchy nahlíží docela jinak. Hříchem tam nebude vražda, i proto že není technicky možná. Ale takové kameny, kdyby na cestě před námi začaly zpívat, to se prostě nedělá, a tvrdě trestá. Nikomu tam není zima. Hmat bude nejspíš čistě pozemská záležitost. Myslím, že...
Radši už ne, neboť myslet znamená houby vědět.
A tak si tu můžeme dál vesele teoretizovat, a plýtvat drahoceným časem. Skutečnost poznáme, až když už ji nikomu nestačíme říct.
Je pár lidí, které bych tam rád potkal. Možná se na to i trochu těším.
Wolker, ještě než ve 23 letech zemřel, napsal že: „Smrt je jen kus života těžkého.“
Tak na shledanou, Mistře!
Reakce na vaše případné zajímavé podněty můžete najít dole pod čarou ZDE.
Stanislav Lelek
Marcela
Užívej života, dokud můžeš, slýchával Petr od Marcely každý den. Zvykl si na to, ale stejně ho tím štvala. Začala s tím poté, co přežila tu strašlivou bouračku, o které se v televizi mluvilo ještě tři neděle.
Stanislav Lelek
Takhle my si žijeme
Na policii si dlouho nepobyli, protože se s každým znali. Odešli s výstrahou, že napříště už by mohli sedět.
Stanislav Lelek
Bude třetí světová?
V poslední době se v souvislosti s napětím na rusko – ukrajinských hranicích skloňuje slovo „válka.“ Nepředstavujte si nějaké místní šťouchance, jakých je ve světě bezpočet.
Stanislav Lelek
Kam kráčíš Česká republiko?
Na začátku milénia se začaly objevovat hlášky, že by to chtělo zase nějakou revoluci. Jako by český národ vystřízlivěl ze sametu. “Fraška, podvod!” bylo slyšet stále častěji.
Stanislav Lelek
Vzpomínka na pád stíhačky
Krátce před revolucí spadlo na Staropackých horách u Nové Paky letadlo. Je to už přes třicet let, ale připadá mi to jako včera.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 136
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3920x
Mé další weby:
http://pozitivnifoto.cz
http://amaradio.cz